O škole

            Naše škola se nachází v samotném srdci Drnovic, které leží v malebném valašském údolí, jež sahá až k úpatí Vizovických vrchů. Z formálního hlediska pak obec spadá pod záštitu Zlínského kraje. Společně s dalšími subjekty v obci se škola podílí na utváření podmínek plnohodnotné občanské vybavenosti. Součástí zařízení je mateřská a základní škola. Koncepce vzdělávání obou subjektů klade důraz na komplexní rozvoj žákovy osobnosti, čemuž odpovídá didaktická náplň, klima školy i dílčí aktivity. Vedle vlastních učeben a náležitých prostor nutných k moderní a efektivní výuce vytváří adekvátní podmínky tělocvična, pracovní dílna, počítačová učebna i školní dvůr s pískovištěm, altánkem, dřevěným domkem a průlezkou. Uvedené dispozice doplňují přidružená sportoviště nacházející se na nedalekém hřišti, jež má obec k dispozici.

 
Základní škola a Mateřská škola Drnovice zahrnuje následující subjekty:

Základní škola:
na základě spolupráce s okolní ZŠ poskytuje základní vzdělávání v rozmezí 1. až 5. ročníku s kapacitou 40 žáků.

Mateřská škola:

s kapacitou 21 dětí zabezpečuje předškolní vzdělávání. Provozní doba mš je následující:

 

PONDĚLÍ                 6:55 – 15:30

ÚTERÝ                     6:55 - 15:30

STŘEDA                   6:55 - 15:30

ČTVRTEK                6:55 - 15:30 

PÁTEK                     6:55 - 15:30
 

Školní družina:
v odpoledních hodinách poskytuje zájmové vzdělávání žákům 1. až 5. ročníku, přičemž zařízení pojme až 24 žáků.

 

Školní jídelna:

zabezpečuje přímé stravování až pro 62 strávníků. 

 
Na stejných základech v novém světle

            Škola měla v obci odjakživa specifické postavení vyplývající z její celospolečenské působnosti. Pedagogická činnost, pokud nebyla násilně potlačena, šla vždy ruku v ruce se zájmy obce, regionu, národa. Dle historických záznamů, čerpajících ze svědectví nejstarších občanů, byla první škola v Drnovicích postavena ze dřeva v roce 1826 tam, „kde nynější školní zahrádka jest“. Pro zajímavost uveďme, že na chodu takové školy se podíleli samotní žáci. V zimním období totiž měli za úkol přinést polínko dřeva určeného k vytápění „světnice“ a kantorova bytu.

            Na jaře roku 1896 nasadil správce školy společně se starostou Josefem Struškou okolo kříže u zvonice čtyři lipky. Podpořili tak národní symbol, jehož dlouhověkost vytváří spojnici napříč lidskými generacemi. Údělem člověka vždy bylo, je a bude měnit zlé v prospěšné. Ani v našem případě tomu nemůže být jinak. Neutěšený stav dřevěné školní budovy později donutil občany k tomu, aby v roce 1901 započali s pracemi na stavbě nového objektu. Tehdejší stavební komise však považovala samotné umístění nové školní budovy na její současné místo za problematické. Za hlavní argument, který hovořil proti plánované lokaci stavby, bylo možné považovat údajně náročný terén pozemku a s ním spojené vysoké stavební náklady. I přes všechny nesnáze, jež se týkaly výtek proti umístění školní budovy, si obyvatelé Drnovic nakonec prosadili svou, o čemž svědčí následující citace ze školní kroniky: „Vidíte, chlapi, vždycky pravili, že nám to místo neschválí, a jak ho schválili! A co, kdo nám za naše peníze može poroučet?!“ Nové působiště zahájilo provoz 8. září 1902, kdy bylo slavnostně vysvěceno. V těchto prostorách vybudovaných na počátku 20. století se vyučuje dodnes.

 
Svět kolem nás

            Za dominantu regionu lze vedle jiných skutečností považovat přilehlou pasekářskou osadu Ploštinu, která svou prožitou tragickou výpovědí z druhé světové války hluboce zasáhla do povědomí místních i celého národa. Přestože se Ploština stala v prvé řadě pietním místem, odrážejícím neblahou vzpomínku na oběti nacistického teroru, svým charakterem dnes mimo jiné představuje vyhledávanou lokalitu jak pro samotné zájemce o historii, tak pro milovníky rozličných sportovních aktivit rozvíjených uprostřed přírody. Výše uvedené dokládá fakt, který svědčí o pozvolném budování turisticko-rekreačního zázemí v celém okolí. S hlubokou úctou vůči obětem z Ploštiny dnes můžeme konstatovat mnohé. Avšak za jednu z těch optimistických prognóz lze považovat fakt vypovídající o tom, že na rozdíl od ponuré doby války, kdy osadu zahalil stín smrti, utrpení a bolesti, je současná Ploština místem, jež prostřednictvím svého poselství, přírodní scenérie či tradice promlouvá k živým.

TOPlist